Často se nás ptáte

Prostor mezi pažnicí a stěnou vrtu se vyplňuje materiálem, který vytváří kolem pažnice vodorovnou klenbu, tlačí na horninu a zabraňuje jí v pohybu. Kdyby se hornina pohnula, zničila by umělohmotnou pažnici a vrt by se zavalil.
Výplň mezi pažnicí a stěnou vrtu se projektuje tak, aby měla v potřebné hloubce filtrační, anebo těsnící funkci. Typický průřez vrtanou studnou ukazuje následující obrázek.

Na vnitřním průměru pažnice závisí výkonnost ponorného čerpadla. Pro čerpané množství do 1litru za sekundu musí mít pažnice světlost 125 až 160 mm. Při menším průměru by se do vrtu nevešlo čerpadlo a při větším průměru by ho obtékající voda nestačila chladit. Pro velká výkonová čerpadla musí být vnitřní průměr pažnice větší.

Záleží na hloubce hladiny podzemní vody a na tom, jestli není mělká podzemní voda příliš znečištěná. Studna je vodojem zapuštěný do zvodnělé horniny. Dokáže pokrýt i velké nárazové odběry a dá se snadno čistit. Proto je klasická studna dobré řešení pro rodinný domek. Ovšem jen tam, kde je dostatek nezávadné mělké podzemní vody.
Asi od hloubky hladiny vody 6 až 7 m začíná být cena klasické studny srovnatelná s vrtem. Ten má navíc tu výhodu, že v něm lze konstrukčně oddělit jímací část od mělké podzemní vody. Proto z něj bývá kvalitnější voda. Hydrogeolog ho může konstruovat tak, aby méně ovlivnil okolní studny. Proto je uvnitř obcí a v nových osídleních nejvhodnějším řešením vrt. Pro chaty nejsou klasické studny vhodné. Aby byly funkční i v suchém létě, musí být dost hluboké. Proto v nich víkendový odběr nedokáže vodu obměnit a ta v nich po většinu roku stagnuje.

Čím je studna užší, tím musí být hlubší. Jinak do ní voda musí proudit rychleji a strhává s sebou částečky zeminy, anebo nestačí dotékat. Při vrtání do skály by měl vrt zasahovat nejméně 8 m pod hladinu podzemní vody.

Klasické studny se navrhují 4 až 8 m pod hladinu podzemní vody. Podle normy ČSN 75 5115 - studny individuálního zásobování vodou, mají mít na dně vrstvu filtračního kameniva a nad ním při průměrném stavu hladiny nejméně 2 m vody. Potřebnou hloubku určí hydrogeolog změřením sousedních studní, odhadem z mapy a přehodnocením archivních záznamů o starých průzkumných pracích.